Japonský topol, Italský topol a Švédská vrba - Co je a co není.

Důvody k zamyšlení?

Na úvod vysvětlím důvod, proč jsem se rozhodl zde přímo poukázat na pojmenování uvedených skupin topolů a vrb. Používání vlastních vymyšlených názvů rostlin nebo skupin rostlin, které jsou už nějak pojmenovány není vhodné. U názvu rostlin nevhodnost určuje skutečnost, že pokud už má jiná rostlina stejné označení, může dojít k záměně druhu rostliny. Prakticky tak může dojít k pěstování druhu A jako druh B. Zvláště u kříženců topolů a vrb a obzvláště u jejich sadebního materiálu. Protože nemusí být vždy patrné na první pohled o jaký druh se jedná. Přesto zde však zůstávají rozdíly v genetických růstových předpokladech. Další hledisko je v rovině informační. Při vyhledávání informací o pěstování daného druhu mužete narazit na problém. Informace z různých zdrojů budou značně rozdílné. Jedny informují o druhu A, druhé o druhu B, ale vy nevíte, co je správně. Tenhle problém je zvláště aktuální v naší době internetu a možnostech zisku informací z celého světa ve všech jazycích. Nesprávné informace mohou vést k praktickým pěstitelským omylům s velkým dopadem na pěstitelský záměr. Proto, pokud se zajímáte o pěstování rostlin vážně, měli byste znát správný botanický název rostliny a používat ho. Snižuje to riziko případných nedorozumění na minimum. Umožňuje to rychlejší vyhledávání potřebných informací, usnadňuje to výměnu informací mezi pěstiteli a pomáhá to při řešení praktických problémů s pěstováním. U skupin rostlin nevhodně zvolený název často vytváří dojem, že se jedná o jeden druh rostliny a ne o skupinu rostlin. Abychom mohli hovořit o vhodně zvoleném názvu skupiny rostlin, mělo by z něj být patrné, že jde o rostliny botanicky, vzhledově nebo vlastnostmi velmi podobné. Ale nemyslím si, že zavádění nějakých nových neúčelných kategorií a skupin rostlin je pěstitelům ku prospěchu. Spíše naopak. O názvech v nadpisu si myslím, že pěstitelům i těm rostlinám které do nich podle někoho patří škodí, neboť jsou ty názvy matoucí. O jaké topoly a vrbu se vlastně jedná, poznáte to?

Japonský topol - komerční trik nebo mediální omyl:

Na pojmenování Japonský topol by nebylo nic divného, pokud by pojmenování používala laická veřejnost s ohledem na fakt, že k vyšlechtění křížence a jeho variant došlo na území Japonska. Nějak podobně bych mohl logicky obhajovat název pro japonské klony, ale nebudu, protože faktem je, že jde většinou o české klony japonských kříženců. Z úvodu stránky je jasné, že název Japonský topol je pro skupinu kříženců, nebo jednoho zástupce této skupiny nevhodný, protože nelze jasně určit o který se jedná. Situace okolo japonských kříženců je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Po několika zveřejněních názvu Japonský topol v televizi, tisku a na internetu, došlo k popularizaci označení a jeho masovému rozšíření nejen v řadách laické veřejnosti, ale i v řadách pěstitelů a prodejců sadebního materiálu. Dokonce se najdou i lidé, co používají název Japonský topol i v případech úplně odlišných druhů a kříženců topolů s jiným původem než ono japonské prvošlechtění. A protože si myslím, že uvedený trend vůbec nepomáhá rozvoji pěstování RRD, rozhodl jsem se zveřejnit některé základní informace o uvedených názvech.

Moje osobní zkušenosti s Japonským topolem:

Když jsem se poprvé před několika roky setkal s plánem pěstování rychlerostoucích topolů, byl to právě Japonský topol, který mi byl prezentován. Do té doby jsem měl minimální vědomosti o RRD a o botanické taxonomii žádné. To je důvod, proč jsem se sám taky skoro celý rok mylně domníval, že se ten strom opravdu tak jmenuje a je to druh topolu. Média a reklama nepodávají vždy informace o věci tak, jak jsou, ale jak se jim to hodí pro zvýšení zájmu veřejnosti. K prvním pochybnostem o pravosti označení Japonský topol z mé strany, došlo při pokusu načíst si o něm nějaké informace v odborné literatuře a na internetu. V odborné literatuře pocházející z našich vědeckých institucí a soukromých výzkumů nebyl název Japonský topol prakticky uváděn vůbec, nebo pouze jako lidové, nesprávné označení skupiny kříženců Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry. Po zadání názvu Japonský topol do vyhledávání na internetu, byla situace zcela opačná. Objevila se řada stránek, která se snažila návštěvníky přesvědčit o pravosti původu Japonského topolu certifikáty. Začal jsem si tedy informace s pomocí internetu ověřovat také na zahraničních webových stránkách. Po pročtení několika vědeckých studií o RRD, dostupných na oficiálních stránkách zahraničních výzkumných institucí v angličtině, jsem nakonec zjistil, že existuje strom s označením Japanese poplar, anglicky Japonský topol. Určitě jste zvědaví, jak je možné, že naše odborná veřejnost Japonský topol nezná a český internet a média jsou vzdělanější. Ne nejsou! Česká a světová odborná veřejnost zná Japonský topol jako obecné označení druhu jednoho topolu z rodičovského páru kříženců a to:
Populus maximowiczii A. Henry = (Japanese poplar - Japonský topol). Ne, že skupina kříženců
Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry = (Japonský topol)
a to vysvětluje celý problém a nedorozumění. Existují dva Japonské topoly, jeden český a jeden z ciziny. Jako řešení se nabízí pojmenovat mediálně botanicky ten nový český objev jako Populus japonskakus a je po problému. Teď si určitě spousta z vás pomyslí, že to přece není možné, aby se několik let v ČR a na Slovensku prezentoval Japonský topol jako něco, co není. Nebo, jak je možné, že pěstujete něco, co je ve světě označováno jinak. Zde je nutné si uvědomit, že můžete říkat čemu chcete, jak chcete, pokud tím neporušíte zákon, státní normu, dohodu, nebo případně slušné jednání. O co se jedná v našich případech z nadpisu si nejsem jistý, bude záležet na způsobu a účelu použití názvu. Pravdou ale stále zůstává, že používání botanických názvů rostlin má určitá pravidla a slouží k určitým účelům, nejen botanickým. Například rozšiřování nepůvodních rostlin na území ČR, ke kterým skupina kříženců Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry patří, se řídí zákony o ochraně přírody. V určitých případech má pěstitel zákonnou povinnost požádat před výsadbou o povolení u příslušných orgánů státní správy, kde jako jednu ze součástí žádosti o povolení výsadby může úřad požadovat i jmenný seznam rostlin určených k výsadbě. V případě žádostí o zemědělské dotace SAPS na pěstování energetických rostlin je požadován přesný soupis druhů nebo kříženců pěstovaných rostlin i s výměrou plochy každého z nich. Prodejci a pěstitelé reprodukčního materiálu (sadby) musí označovat tento materiál dle platných norem a jedním z požadavků je i uvedení správného botanického názvu druhu nebo křížence v obchodním styku. Dalších příkladů, které bych zde mohl uvést, je celá řada, ale pro objasnění základní situace to snad postačí.

Italský topol made in U.S.A. (Iowa x Oregon) x Washington:

Existuje druhé stejně rozporné označení pro skupinu topolů a jejich kříženců a to Italský topol. Toto označení by se dalo chápat, pokud by se jednalo třeba o u nás nepůvodní varietu topolu Populus nigra var. italica (Topol vlašský), což je varieta topolu, která se u nás často v minulosti vysazovala do krajiny třeba jako větrolam. V naší republice se však nejčastěji setkáte s označením Italský topol v souvislosti s řadou kříženců, které vyprodukoval uznávaný italský šlechtitel Alasia Franco. Jedná se o křížence s označením AF, Monviso, Sirio a další. Zde je nutné podotknout, že se jedná o křížence případně odrůdy většinou registrované šlechtitelem, takže jejich pěstování a prodej sadby podléhá určitým omezením ze strany držitele práv k odrůdě. Dle mého názoru je proto logické, že používání názvu Italský topol je pro skupiny registrovaných topolů v obchodním, právním a úředním styku nepřijatelné.

Jeden příklad záměny názvu topolů za všechny:

Rozhodnutí o povolení záměrného rozšíření křížence druhů rostlin
Populus x Canadensis, odrůda AF2 nebo
Populus x Generosa, odrůda AF8 (japonský topol) na p.p.č. Pro ověření, že se tento případ udál, stačí zadat do internetového vyhledavače celou předchozí větu. Uvedený případ je důkazem toho, co se může stát pokud si nedáte pozor při používání názvů. A zároveň názorná ukázka kolize použití označení Japonský topol v souvislosti s italským křížencem ‘AF8’. Který většina z vás asi zná pod označením Italský topol. Takže co kdybych si já tedy označil italský ‘AF8’ jako Americký topol, nebo lépe klon U.S.A. (Iowa x Oregon) x Washington podle specifikace rodičovských druhů křížence. Můžu žádat o povolení k výsadbě? Nebo ještě lépe, nebudu řešit žádná povolení, budu ho nabízet rovnou na internetu. Myslíte si, že je to správné? Nestačí označení Populus x generosa ‘AF8’, země původu: Itálie Nebo jednoduše použít seznam rostlin vhodných k pěstování za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro OPaK, kde je ‘AF8’ pod označením: Topol vznešený ‘AF8’, Populus × generosa Henry ‘AF8’
(P. deltoides (USA)×P. trichocarpa (USA)×P. trichocarpa (USA)

Do třetice všeho zlého Švédská vrba:

Tím v žádném případě nechci naznačit, že druhy rostoucí na území Švédska nebo kříženci vrb tam vyšlechtění jsou špatní. Pouze chci poukázat na fakt, že člověk, který se nevyzná v pěstování vrb, může nabýt dojmu, že jde o druh vrby, přitom se jedná o celý soubor druhů a kříženců vrb. Ne o jednu konkrétní vrbu. Opět je nutné uvést, že drtivá většina švédských kříženců a odrůd je registrována a uváděna na trh pod ochranou pěstitelských práv.

Něco málo závěrem o topolech a vrbách.

Na úplný závěr chci upozornit na fakt, že podobných chybných případů označení v České republice přibývá. A já osobně si myslím, že komerční prezentace typu Japonský topol, Italský topol, Švédská vrba, vytváří mylnou představu existence pouze tří druhů RRD vhodných pro pěstování v České republice, což je absolutní nesmysl: Ani jeden z druhů takového jména z botanického hlediska ve skutečnosti neexistuje. Jedná se pouze o komerční označování určitých skupin topolů a vrb. U topolů z Itálie a vrb ze Švédska se dokonce ani většinou nejedná o stejnou skladbu rodičovských druhů při křížení. Takže růstové schopnosti a požadavky jednotlivých kříženců na stanoviště jsou velmi rozdílné. O vhodnosti pěstování nerozhoduje popularita názvu, ale vlastnosti rostliny na daném území a celá řada jiných okolností, které se případ od případu mohou lišit. Nelze stanovit několik málo druhů, odrůd a kříženců jako univerzálně nejlepší variantu která zajistí blahobyt společnosti. To mi trochu připomíná návrat do předchozího období našeho státu před rokem 1989. Výčet druhů topolů a vrb, jejich odrůd, kultivarů a kříženců, které lze pěstovat na území České republiky pro různé účely, by dosáhl řádů stovek možná tisíců a stále se šlechtí nové. Mimo to už zde roste celá řada původních domácích druhů topolů a vrb a jejich přírodních kříženců, případně druhů nepůvodních vysazených člověkem. O tom, jaké druhy a kříženci RRD ve skutečnosti existují, k čemu jsou vhodné, a jak je správně pěstovat, budete mít možnost dozvědět se z obsahu našeho portálu. Rozhodně je zde však nenajdete pod názvy Japonský a Italský topol, nebo Švédská vrba, protože tyto názvy považujeme za nekorektní. Podrobné informace o názvu Japonský topol můžete najít v sekci portálu, která je vyhrazena právě tématům s ohledem na používání tohoto nesprávného označení. Pro reakce na článek můžete použít tento odkaz a zapojit se do diskuze nejen o RRD. Děkuji Vám za pozornost a doufám, že naše stránky pro Vás budou mít v budoucnu informační hodnotu a povedou k rozšíření Vašich vědomostí o RRD, díky čemuž se k jejich pěstování třeba jednou také odhodláte.