OZE – Obnovitelné zdroje energie se zaměřením na biomasu.

O obnovitelných zdrojích energie obecně se v současnosti diskutuje velmi často a bylo také vydáno nespočet studií a publikací které jsou dostupné široké veřejnosti. Asi každý z nás má relativně slušnou představu o tom, co jsou zejména ty obnovitelné zdroje, které používá lidstvo k výrobě tepelné a elektrické energie za pomoci vody, větru a slunce, případně geotermálních jevů.

Já osobně je však za obnovitelné ve slova smyslu obnovy nepovažuji, spíše by se pro ně hodilo označení stálé nebo stále se opakující. Tedy pokud opomineme některé vědecké úvahy o zamrznutí povrchu naší planety, ochlazení zemského jádra nebo o vyhasnutí slunce za neurčito miliard let. Podobné přírodní úkazy jsou však s největší pravděpodobností natolik vzdálené, že pro běžného smrtelníka mimo vědců, kteří se zabývají výzkumem těchto jevů a autorů Sci-Fi literatury, nemají v podstatě žádný význam. To co má však význam ve spojitosti se ziskem energie výše uvedenými způsoby je to, že jejich potenciál je v České republice velmi omezený nebo již skoro vyčerpaný a je proto nutné hledat jiné vhodné zdroje energie. Zejména pak ty, které nejsou lidem ani přírodě jako celku škodlivé a lze je v relativně krátkém časovém období obnovovat.

Biomasa jako obnovitelný zdroj energie (OZE).

Jedním z obnovitelných zdrojů energie, které nemusejí být lidem ani přírodě jako celku škodlivé je například biomasa. Rozhodně však zde nechci tvrdit to, že zrovna biomasa, ať už vezmeme v potaz jakoukoli její variantu, je zrovna to, co samo o sobě dokáže v budoucnu uspokojit energetické potřeby našeho státu, případně celé planety Země. Takové úvahy jsou zcela nereálné a vždy bude biomasa jako taková mít pouze menšinový podíl na celkovém objemu vyprodukované energie. I když, pokud vezmeme v potaz, že slovo biomasa se může zjednodušeně vztahovat ke všemu, co je živočišného nebo rostlinného původu, pak tento předpoklad není zcela pravdivý, protože dnes nejvíce rozšířená fosilní paliva uhlí, ropa a zemní plyn jsou také jakousi formou ušlechtilé pravěké biomasy. Nicméně i tato pravěká biomasa má svá omezená ložiska, která nelze využívat do nekonečna, a i když pomalu, ale jistě, se přibližuje doba, kdy se bude potřeba poohlédnout po novém palivu nebo zdroji energie, který zajistí chod motoru jenž žene pokrok lidské společnosti neustále se zrychlujícím tempem. A může to být právě novodobě cíleně pěstovaná nebo jiným způsobem produkovaná biomasa, která může pomoci při prodloužení časového intervalu, kdy budou pravěké fosilní zdroje biomasy vyčerpány. Podle některých hororových scénářů by k vyčerpání ložisek uhlí, ropy a zemního plynu mohlo dojít již v průběhu několika následujících desetiletí, ty scénáře které jsou více optimistické se zmiňují o jednom až dvou stoletích. To kdy opravdu dojde k vyčerpání fosilních paliv však není až tak důležité, důležitější je to, zda lidstvo stihne do té doby najít bezpečný a ekologický způsob jak se z danou situací vypořádat. Naštěstí se již dnes objevují stále častěji snahy nějakým způsobem prodloužit období kdy dojde k vyčerpání fosilních paliv. Jednak se to děje úpravou efektivity jejich využívání v kombinaci se stále častějším nahrazováním fosilních paliv jiným zdrojem energie, ať už stálým přírodním nebo obnovitelným, biomasou.

Nejčastější způsoby využití biomasy v České republice:

Biomasa u nás v současnosti slouží zejména k úsporám ve spotřebě ropy. Děje se to díky velkoplošnému pěstování rostliny řepky, ze které se následně vyrábí ekologicky šetrnější nafta a jiné náhražky ropných produktů. Druhým poměrně rozšířeným oborem u nás, je provoz bioplynových stanic a výroba bioplynu, který lze považovat jako náhražku a úsporu ve spotřebě zemního plynu. K výrobě bioplynu se u nás pěstuje zejména kukuřice případně jiné rostliny a dále se k jeho výrobě používá odpad, který vzniknul při rostlinné a živočišné výrobě. Třetím a poměrně moderním způsobem úspory fosilních paliv zejména uhlí a zemního plynu je pěstování celé řady energetických rostlin a dřevin ze kterých se dále mohou vyrábět pelety nebo brikety. V případě energetických dřevin je to potom ještě výroba energetické štěpky, případně palivového dříví. Podobná je i situace ve zpracování odpadů, které vznikají při zemědělské rostlinné a lesnické dřevařské výrobě. Téměř každý rostlinný materiál může sloužit jako zdroj pro výrobu energie pokud je pro tento účel nějak přizpůsoben.

Biomasa jako řešení v případě nenadálé energetické krize.

Poněkud podceňovaným hlediskem v otázce dostupnosti fosilních paliv, je jejich aktuální množství, které daný region kde se tato paliva spotřebovávají má k dispozici. V současném za posledních řekněme 20 let relativně stabilním prostředí Evropy, se začíná situace opět a zase poněkud zneklidňovat, a kdo ví, co nás čeká v nejbližších letech. Můžeme se spolehnout, že dodávky zejména ropy a zemního plynu budou do České republiky proudit neustále tak jak doposud? Pokud ne, a spotřebujeme všechny rezervy. A to malé naleziště ropy které se na našem území nachází, použijeme k výrobě nafty abychom rozvezli uhlí z našich dolů, co bude pak? Čím si v zimě zatopíme? Odpadky? Nábytkem? Plasty nebo pneumatikami z aut? Spálíme všechny stromy a lesy z okolní přírody? Ano já vím, máme přeci elektrickou energii, ale co když dojde k dlouhodobému výpadku? Nikdo z nás si to asi nepřeje, a ani nepřipouští, že by někdy v dohledné budoucnosti mohlo platit staré přísloví, štěstí přeje připraveným, nebo že náhoda je blbec. Skoro všichni máme doma compjůter nebo LCD televizi, ale kdo z nás má doma třeba hasící přístroj, kterým v případě vznícení těchto spotřebičů zamezí tomu, že než přijedou hasiči, shoří půlka pokoje. Asi jen málokdo, já také ne. Naštěstí bydlím momentálně v panelovém domě, a vím, kde se práškový hasící přístroj nachází a spoléhám se plně na to, že tam bude a bude funkční, tak jak to předepisují požární normy. Možná si kladete otázku. Co to má společného s energií a OZE? Na první pohled nic, ale ve své podstatě je v případě každé nenadálé krizové situace rozhodující to, zda jste nebo nejste na ni alespoň částečně připravení. Pokud se spoléháte pouze na pomoc okolí, může to být osudová chyba. To platí jak v případě jednotlivců, skupin lidí, obcí, měst, krajů, ale také i v případě států. Jeden příklad za všechny: Uveďme si jeden konkrétní případ ve spojitosti třeba právě s panelovým domem. Ten je v drtivé většině případů zcela závislí na centrálních dodávkách nejen tepelné, ale i elektrické energie a vody z centrálních systémů. V případě krizové situace selhání dodávek a nefunkčnosti záložních zdrojů centrálního systému, je potom takový panelák pouhá krabice plná lidí, kteří nemají díky konstrukční povaze objektu možnost použít vlastní alternativní řešení vzniklé situace. Jsou odkázáni na pomoc okolí, většinou v podobě krizového plánu. Ten sám o sobě asi dokáže vyřešit otázku dodávek pitné a užitkové vody, a bez elektrické energie se dá žít relativně bez problémů. Tedy pokud na ní není v zimě závislá otázka vytápění. A to je právě největší problém většiny budov, které nemají možnost alternativního vytápění pro případ nouze. Takové budovy se stávají při nízkých teplotách neobyvatelné. Naše rodina, stejně jako někteří z vás má v tomto případě k dispozici chalupu, kde je nejen decentralizovaný zdroj vody a tepla, ale i určité zásoby paliva, takže uvedená situace pro nás nepředstavuje dočasně až takový problém. Co se však stane, pokud budeme mít paliva nedostatek a bude problematické ho sehnat. Já osobně mám pro případ, že by nám palivo došlo, možnost si další opatřit na našem, od chalupy ne příliš vzdáleném několikahektarovém porostu RRD, konkrétně energetických topolů a vrb. Kolik z nás však má podobnou alternativu pro případ nenadálé situace, která může vzniknou ze dne na den, z mnoha různých příčin. Procento lidí, kteří budou moci sami, bez pomoci okolí řešit vzniklou situaci není pravděpodobně příliš velké. Položme si však jednu otázku. Co je příčinou toho, že nás může nějaká krizová situace v souvislosti s dodávkou tepelné nebo elektrické energie vyhnat z domova? Odpověď je celkem jednoduchá. Ano je to pouze to, že jsme se na krizovou situaci dopředu nepřipravili a nemáme jiné krizové řešení pro tento případ, než domov opustit. Přitom řešení nemusí být vždy tak drastické, krizovou situaci v otázce nejenom vytápění, ale i dodávky elektrické energie mohou zcela jednoduše vyřešit nezávislé decentralizované zdroje energie. Jsou to potom zejména ty zdroje, které používají k výrobě energie decentralizované zdroje paliva. Nebo menší decentralizované jednotky ke zpracování a převodu energie stálých přírodních zdrojů energie větrné, vodní, sluneční a geotermální. Ovšem tyto zdroje mohou být na rozdíl od biomasy v některých případech s ohledem na jejich výrobu a provoz mnohem více náročnější a to zejména logisticky.

Hlavní výhody biomasy získávané z porostů RRD.

To v čem lze spatřovat hlavní výhodu v používaní zdrojů energie jako je rostlinná biomasa, je právě možnost ji pěstovat nebo získávat a dále zpracovávat v podstatě kdekoli a kdykoli. A tím značně omezit logistickou i technologickou závislost ve všech ohledech které sebou přináší nejen distribuce fosilních paliv, ale také výroba a rozvod elektrické energie pomocí rozvodné soustavy. V tomto směru si osobně myslím, že energetické dřeviny a jejich porosty, a to zejména porosty topolů a vrb, vzhledem k povaze surovin které z nich je možné získat za relativně krátké časové období. A to i tam, kde se jiné dřeviny a byliny pro energetický a jiný účel nevyplatí pěstovat vůbec. Jsou jedním z hlavních kandidátů k výrobě energetické biomasy a úspoře fosilních paliv nejen u nás, ale i ve světě. Jejich porosty mohou zároveň sloužit také bez větších komplikací, jako určitá energetická rezerva pro případ krizové situace v daném regionu kde se pěstují. A to bez obav z toho, že by nějakým způsobem byla narušena ekologická rovnováha krajiny. Ba naopak, vhodně zvolená druhová skladba RRD a způsob jejich pěstování, může zastoupit částečně nebo zcela funkci přirozených ekosystémů. Při jejich pěstování není také nutné soustavné provádění agrotechnologických činností, ať už ve spojitosti s obděláváním půdy, hnojením či soustavné používání chemických přípravků na ochranu rostlin. Po sklizni porostu RRD, který je tvořen druhy které mají výmladkové schopnosti nevznikají ani holiny s pařezy, tak jako je tomu u klasických dřevin používaných v lesním hospodářství. Porost RRD je schopný ve většině případů zcela bez problémů obnovit svůj růst z pařezů stávajících, a během několika málo let je opět schopen poskytovat značné množství dřevní hmoty. Navíc je tento proces možné využívat opakovaně po dobu delší než dvacet let. Dále potom na rozdíl od případu použití rostlinné biomasy, nebo lépe řečeno fytomasy energetických travin a bylin je možné porosty RRD, po řekněme dvou letech, v případě nutnosti sklízet bez ohledu na roční období. V případě krizové situace to jde i bez použití složitých mechanických zařízení jako jsou sekačky, kombajny, balíkovače a jiná technologická zařízení, která umožňují využít rostlinnou biomasu travin a bylin jako palivo. Produktem RRD je totiž dřevní hmota, kterou je možné energeticky využít v jakémkoli typu moderního nebo pravěkého topeniště, které je schopné tuto surovinu pojmout a bezpečně zpracovat, a to v podstatě ihned. Což u energetických travin a bylin není vždy možné. Ne, že by energetické traviny a byliny nebylo možné také složitě vysévat, pěstovat a sklízet manuálně, ale povaha produktu který z nich pro energetické účely můžeme získat, je bez pokročilejších technologií téměř bezcenná. A jeho dlouhodobéjší skladování je značně komplikované, pokud nemá docházet k energetickému znehodnocování. Další nespornou výhodou energetických dřevin oproti některým energetickým travinám a bylinám je to, že jejich kmeny, kůru, větve, listy lze využít i k mnoha jiným účelům než jen k energetickým. Z dřevní hmoty lze také vyrobit palivo ušlechtilejší, které je plnohodnotným zástupcem uhlí a tím palivem je uhlí dřevěné. Proto můžeme již dnes hovořit o obnovitelném zdroji energie v podobě RRD, jako o obnovitelném zdroji energie budoucnosti.

Malé osobní zhodnocení situace okolo RRD, biomasy a OZE.

První věc, na kterou chci upozornit je to, že zde neuvádím RRD jako jednoho z nejvhodnějších kandidátů ze všech druhů OZE, protože jde o moji osobní preferenci tohoto obnovitelného zdroje. Ale proto, že si to ve světě myslí stále více lidí. I když chápu, že námitky o zaujatosti jsou zcela na místě, protože na rozdíl od jiných pisatelů na téma OZE se posledních několik let věnuji především biomase v podobě topolů a vrb. Pořád se však stále snažím mít ucelený realistický obraz o dění nejen v energetice, ale i zemědělství a lesnictví, a nezřídka jsou to právě RRD o kterých se řada autorů zmiňuje zcela nesmyslně, jako o něčem škodlivém a jedovatém, co navíc může způsobit hladomor. Asi to bude tím, že o nich čtou pouze na internetu a v životě je neviděli, nebo se jich mohou bát, protože jde o velmi schopného konkurenta v oblasti obnovitelných zdrojů energie a to bez toho, že by byl drahý. Takže ano, připouštím určitou míru zaujatosti, ale tato zaujatost je dána zejména logikou faktu, že k výsadbě topolů a vrb, jejich těžbě a zpracování dřevní hmoty, nemusí být nutně použita technologie vyžadující energii jinou, než je energie lidské práce. Tím pádem vám může stačit k jejímu zisku, pokud bychom zašli do extrému, obyčejná sekera z období pravěku. A to je u jiných typů OZE téměř vyloučeno. Jediné limity které u nás RRD v současnosti brání jejich rozvoji, nejsou jak by se dalo předpokládat ve spojitosti s nedostatkem vhodného místa pro jejich pěstování, a to ani s ohledem na potravinovou bezpečnost státu. Nemají ani spojitost s využitím, nebo nezájmem odběratelů o cíleně pěstovanou biomasu v podobě dřevní štěpky k energetickým účelům, protože ta se v našem státě vyskytuje momentálně ve velmi malých objemech. Veškeré limity využití RRD, jako přírodě blízkého obnovitelného zdroje energie, jsou téměř výhradně spjaty s neporozuměním a nechutí rychlerostoucí energetické dřeviny vysazovat a pěstovat. A to i přesto, že mimo zjevné faktické výhody popsané v předchozích textech, je tu ještě řada dalších, o kterých se zmíníme v jiných tématech. Situaci okolo stagnování rozvoje pěstování RRD v ČR lze označit mírně řečeno jako podivnou, a to nejen proto, že je jejich pěstování v mnoha ohledech pro společnost přínosem. Ale zejména proto, že většina států, ať už v Evropě nebo zbytku světa se problematikou rozvoje pěstování rychlerostoucích dřevin velmi vážně zabývá a dokonce podporuje snahy o jejich výsadbu, a to mnohem více než je tomu u nás. I když, pokud se nad tím zpětně zamyslím, tak v naší zemi, kde je společnost řízená závislostí na energeticko-ekonomických gigantech, asi není zájem o to, aby bylo obyvatelstvo energeticko-ekonomicky nezávislé. Abychom však nebyli tak úplně zaujatí ve prospěch topolů, vrb a jiných RRD případně fytomasy a dendromasy jako celku, je nutno dodat, že celkové využívání OZE ve všech jeho způsobech, ať už jsou použity přírodní stálé zdroje nebo obnovitelná biomasa v jakékoli podobě. Je potřeba rozšiřovat a využívat tak, aby byly využívány s co největší možnou efektivitou, a to tam, kde je jejich využívání v souladu s přírodou i bezpečím obyvatel. Což se v současnosti příliš neděje, neboť řada obnovitelných zdrojů je zřizována pouze za účelem ekonomického zisku, a na efektivitu využití energie se mnoho nehledí. Přičemž ekologická hlediska bývají nezřídka opomenuta úplně. A co potom otázka koeficientu vložené a získané energie v dlouhodobém horizontu. Naštěstí, čím více se plýtvá, tím dříve přijde doba kdy se bude muset celé lidstvo začít chovat jinak než doposud, takže všechno zlé je nakonec k něčemu dobré.