Úvod do problematiky pěstování rychlerostoucích dřevin RRD.

V následujícím textu a několika důležitých tématech, které připravujeme do budoucna, se vás pokusíme seznámit s rody a druhy rostlin, které do této skupiny patří, a vysvětlit, k jakému účelu jsou vhodné případně, jak je pěstovat. Aby nemohlo dojít k záměně rostlin, používáme zásadně botanické názvy čeledí, rodů, druhů, odrůd, kultivarů a jednotlivých rostlin. V případě kříženců používáme navíc identifikátor uváděný šlechtitelem, nebo identifikátor nejčastěji používaný v botanické praxi u nás, nebo ve světě.

Co si představit pod pojmem rychlerostoucí dřevina nebo zkratkou RRD?

V našem klimatickém pásmu jsou rychlerostoucí dřeviny spojovány převážně s čeledí rostlin Vrbovité (Salicaceae), do které patří rody Vrba (Salix) a Topol (Populus). Oba rody jsou zastoupeny velkým množstvím druhů a poddruhů, ale ne všechny se dají považovat za rychlerostoucí. Jako rychlerostoucí se nejčastěji uvádějí moderní kříženci účelově vyšlechtění pro rychlý růst a velké přírůstky dřevní hmoty. V zásadě jsou spojovány pouze s využitím pro energetický a dřevozpracující průmysl, ale není to ani zdaleka jejich jediné možné využití. Pro doplnění uvádím, že se nejedná o geneticky modifikované rostliny ve smyslu klonu na genetické bázi (klonování), ale jsou výsledkem přirozeného nebo člověkem kontrolovaného křížení opylováním. Proto rozhodně nespadají do kategorie geneticky modifikovaných organizmů (GMO). Řada vlastností se mění i přirozeným vývojem nebo záměrným šlechtěním. Nejde zcela jistě o jediné zástupce rychlerostoucích dřevin, ale pro jejich vhodné růstové a rozmnožovací vlastnosti topoly a vrby na našem území jednoznačně mezi RRD převládají. Jako rychlerostoucí dřeviny je možné v podstatě označit všechny stromy a keře, které mají oproti jiným druhům dřevin několikanásobně rychlejší přírůstky nebo výrazně větší objem dřevní hmoty hlavně v prvních letech růstu. Hospodářsky významné jsou však pouze RRD, které je možné poměrně jednoduše rozmnožovat a pěstovat, mají dostatečnou odolnost proti biotickým a abiotickým škodlivým činitelům a nejsou škodlivé pro člověka ani životní prostředí. V případě komerčního využití musí být konkurenceschopné množstvím produkce, nebo celkovou cenou za tuto produkci. Splnit všechny požadavky zejména pro energetické využití se mnoha rychlerostoucím dřevinám zatím nepodařilo. Nejčastějšími příčinami neúspěchu jsou nízká produkce, nemožnost vegetativního množení, neúměrně vysoké náklady na pěstování, invazivní a jiné negativní vlastnosti druhu. Z odborné literatury je možné vyčíst několik rodů rychlerostoucích dřevin, které se v České republice ověřovaly nebo ověřují pro produkci dřevní hmoty. Například:
Olše (Alnus), Líska (Corylus), Jasan (Fraxinus), Pajasan (Ailanthus), Trnovník (Robinia), Jilm (Ulmus), Růže (Rosa), Ostružiník (Rubus) a další.

V čem jsou rody dřevin Topol (Populus) a Vrba (Salix) tak výjimečné?

Odpověď je jednoduchá, v ničem. Určitým druhům topolů a vrb byly pouze přirozeně dány vlastnosti, které jim umožňují to, co mnoho dalších dřevin nedokáže. A proto se jim věnuje pozornost v různých oborech lidské činnosti. Pro představu si zde uvedeme několik příkladů vlastností topolů a vrb: Rostou na velmi širokém spektru klimatických a půdních podmínek po celém světě. Řada z nich se může rozmnožovat jak generativně (semeny) tak vegetativně (odnožováním). Dokáží i několikrát po sobě obnovit růst (regenerovat) po seříznutí či pokácení. Na vhodných lokalitách jsou v prvních letech růstu u některých druhů topolů a vrb roční výškové přírůstky běžně větší než 1 metr. Jsou schopné růst i v hustých skupinách a tvořit velkou zásobu dřevní hmoty. Mají celou řadu vlastností a schopností prospěšných nejen člověku ale i přírodě. Ale asi nejlepší vlastností pro společnost je, že se jednotlivé schopnosti dají velmi dobře přenášet křížením nebo upravovat šlechtěním v relativně krátkém čase.

Jaké jsou hlavní způsoby využití RRD?

Zde asi očekáváte klasickou odpověď propagující nějaké konkrétní druhy rostlin a zdůvodnění, proč je pěstovat. Jak je patrné z názvu portálu, mělo by jít o topoly a vrby. Těm se ale budeme věnovat podrobněji v sekcích RRD - Topol a RRD - Vrba. Zde si řekneme něco o obecném využití RRD a odbočíme i do oblasti ekologičtějšího zpracování dřevěného odpadu. Když se zamyslíte nad skutečností, že drtivá většina informací o rychlerostoucích dřevinách je zaměřena na energetické využití, tak je jasné, k čemu se nejčastěji používají. K jednoduchému procesu destruktivní povahy, a to spalování. Což ovšem zároveň vyvolává otázku, jestli se jedná o ten nejlepší způsob využití. Z komerčního hlediska pravděpodobně ano, ale je opravdu nutné všechno svazovat do ekonomických zákonitostí? Musíme všechno pěstovat jen pro peníze? Nemají rostliny i vlastnosti, které ekonomicky měřit nelze? Samozřejmě, že mají, ale moc se o tom nemluví, protože je to neekonomické. Před přečtením části o testování RRD v ČR by vás nejspíš ani nenapadlo, že by se dalo pugétem růží zatopit, protože se růže nejčastěji pěstují pro okrasné účely a mnoha lidem dělají radost. Z šípků máte léčivý čaj, z ostružin a malin marmeládu, lískové oříšky jíte, s jasanem hrajete hokej, jilm máte třeba v obýváku na podlaze, na houby jdete s vrbovým košíkem. Proč? Protože se vám produkty z uvedených RRD líbí, chutnají vám, jsou léčivé, zábavné a užitečné. Proto je nepálíte. Co ale s uschlou růží, zlomenou hokejkou, nepotřebným dřevěným nábytkem, částí dřeviny po prořezání a prostřihu, nebo rostlinou, která přestala plodit? Většinou je odvezeme bez užitku na skládku, nebo se na hromadách spálí. Ale, nemůžeme pro ně najít i jiné, lepší využití? Nestačí se trochu zamyslet? Nebo když už je musíme spálit, nejde je pálit účelově? Asi ne, protože jsem zapomněl na základní fakt. Není to ekonomické, a proto ve vašem okolí nenajdete kontejner s nápisem drobný dřevěný odpad. Nevadí, třeba se toho jednou také dočkáme, pokud si více lidí uvědomí, že ekonomika a komerce neznamená vždy obecný prospěch a nejlepší možné využití dané věci.

Zpět k tématu rychlerostoucích dřevin a jejich využití.

Hlavní způsoby využití RRD jsou tedy takové, jaké si sami zvolíte. V základní rovině se ale bude jednat vždy pouze o komerční či nekomerční využití, nebo nejlépe jejich kombinaci. Přesnější dělení využitelnosti rychlerostoucích dřevin už souvisí s použitým rodem a druhem rostliny. Jako hlavní body určující využitelnost bychom zde mohli uvést rozsáhlý soubor vlastností mnoha dřevin, není to však nezbytně nutné. Stačí se v rychlosti zamyslet nad skutečností, že všechny rychlerostoucí dřeviny jde využít jak energeticky nebo průmyslově, tak neenergeticky i neprůmyslově. Možná je i varianta, kdy využijeme energetické a průmyslové vlastnosti současně s neenergetickými a neprůmyslovými nebo obráceně. Poslední dvě kombinace považujeme osobně za nejlepší možné využití RRD.